Dnes bych se ráda věnovala tématu, které souvisí s Mezinárodním dnem vzdělání. K jeho ustanovení došlo 3. prosince 2018 a poprvé byl slaven 24. ledna 2019. Tento den už mu tedy zůstal. A proč Mezinárodní den vzdělání vůbec existuje? Jednoduše by nám měl být připomínkou důležitosti vzdělání, upozorňovat na potřeby, možnosti a poskytování příležitostí pro děti a mládež. Také na nutnost zpřístupňovat vzdělání všem vzhledem k tomu, že jde o jedno z fundamentálních lidských práv zakotvených v článku 26 Všeobecné deklarace lidských práv. Skutečně se tak děje? Ve světě jsou stále místa (a bohužel jich není málo), kde z různých důvodů nefungují dobré školy a kam se proto dobří učitelé příliš nehrnou. Je jasné, že dobří učitelé většinou dobrovolně nejdou do míst, kde je čekají horší podmínky, ale jsou zde nejvíce potřební. Pojďme se společně zaměřit na jeden zajímavý příklad ze světa. Vybrala jsem si jej i z toho důvodu, že k Centru robotiky a našemu zaměření se tak nějak hodí.
Díra ve zdi
O experimentu “Hole-in-the-Wall”, v češtině “Díra ve zdi”, jste možná již slyšeli a znáte ho. Je to sice už 25 let od doby, kdy byl realizován, zůstává však stále zajímavým příkladem a zdrojem inspirace. Pojďme si ho tedy při příležitosti dne vzdělání připomenout nebo jej minimálně představit těm, kteří o něm ještě neslyšeli. Experiment se týkal samostatného využití počítačů dětmi za účelem poznávání a vzdělávání. Stal se krásným důkazem toho, jak děti učí sebe sama a následně i ostatní. Za experimentem stojí indický informatik a vědec zabývající se vzděláváním, profesor Sugata Mitra. Jeho cílem bylo umožnit dětem ze znevýhodněného prostředí se vzdělávat za využití minimálních nákladů.
Přeneseme se tedy společně do Nového Dillí, posléze do slumu ve městě Chifpuri ve střední Indii a vesnice Mandatusi. Děti zde nechodily do školy a znaly pouze pár slov v angličtině. Co je to počítač a internet nevěděly vůbec. A tady začíná série experimentů s dírou ve zdi a jedním počítačem, který je do ní nainstalován. Podmínkou však bylo, aby byl umístěn na bezpečném a přístupném místě, kde se nachází více dětí a mají toto místo spojené s hraním a trávením volného času. Počítač musel být dobře viditelný a dostupný tak, aby na něm mohly děti pracovat, ale zároveň je mohli při práci sledovat i další kolemjdoucí.
Výsledky
Výstupy celého experimentu byly přeneseny do grafu, ze kterého pak byl jasně patrný lineární růst gramotnosti zúčastněných dětí. Užitím jednoho počítače se až 300 dětí stalo počítačově gramotnými již během 3 měsíců. Za 9 měsíců dosáhly tyto děti stejného výsledku jako děti navštěvující soukromou školu s kvalifikovanými učiteli.
Co se děti naučily
Přibližně 200 anglických slov, posílat e-maily, pracovat s MS Windows, chatovat, surfovat po internetu, pouštět videa a hudbu, najít a stáhnout si hry.
Shrnutí
Nemůžeme srovnávat nebo očekávat, že v prostředí školy dosáhneme stejných či lepších výsledků. Průběh těchto experimentů nám spíše poslouží jako zdroj inspirace. Sledování jeden druhého navzájem při práci působí motivačním dojmem. Dále umístění počítače v prostoru, který mají děti vyhrazen pro volný čas a není zde žádný dozor, podněcuje k přirozenému experimentování s funkcemi a možnostmi, které nabízí. Záleží však také na věkovém rozpětí dětí, v experimentu přibližně 6–13 let. Vede nás to k zamyšlením se nad samostatně organizovaným systémem výuky a úvahám o tom, zda neexistuje něco, co by se děti mohly naučit samy. To vše bez vstupu učitele, který by byl v tuto chvíli pouze v roli pozorovatele. Vy, kteří máte stále ještě obavy z informatiky a nových technologií, zkuste se tímto experimentem inspirovat. Dejte žákům k dispozici tablet či konkrétní nástroj. Pozorujte, jak si třída poradí, jaká bude její celková dynamika i angažovanost jednotlivých žáků. Nechte žáky alespoň jednu hodinu zkoušet si a zkoumat (především ve skupinách). Možná Vás příjemně překvapí. A pokud přemýšlíte nad tím, že zařazovat digitální technologie do výuky je zbytečné, zkuste se minimálně zamyslet, co by s touto technologií dokázali žáci na odlehlých či méně vybavených školách a místech ve světě.
Pokud Vás tento experiment zaujal, jeho podrobnosti najdete pod tímto odkazem:
To je dnes za mne vše. Pokud jste dočetli až sem, ráda bych Vám poděkovala a vzkázala: “Nebojte se nových technologií. Zkoušejte, hrajte si a objevujte. Vzdělání Vám nikdo nikdy nevezme.”
Karolína Zábranská