V minulém týdnu jsem ve svém článku psala o seznamovací aktivitě, kterou jsme si s kolegyněmi připravili pro náš tým učitelů informatiky. Tak pojďme se společně podívat na dílnu jako takovou. Konala se v termínu 22.–25. 7. 2024. Šlo o čtyřdenní akci, která je vždy cílená na pedagogické pracovníky základních škol. Pozor, tady bych se chtěla zastavit. Nechodí k nám pouze učitelé, ale také asistenti pedagoga nebo například vychovatelé z družin. A myslím, že je to super, protože ve školním prostředí se najde mnoho lidí (a mnoho pracovních pozic), kteří mají možnost formovat žáka. A je skvělé, když tito lidé najdou společnou řeč a vnímají navzájem své názory.
Ale zpět k dílně. Součástí každé letní dílny jsou jedna úvodní přednáška, velké množství workshopů, exkurze, soutěž a závěrečné prezentace účastníků. Každý rok je dílna zaměřená na nějaké téma a rozvoj konkrétních kompetencí. Já jsem o této akci přemýšlela už mnoho let zpátky. Bylo mým přáním něco takového uskutečnit. Opravdu to byl můj sen. Ale také přiznám, že jsem jeho uskutečnění několik let odkládala ze strachu, že tak velkou věc nezvládnu vymyslet a zorganizovat ke spokojenosti mé, mých kolegů a účastníků. V roce 2021 jsem se konečně rozhoupala a uskutečnila první ročník. Zpětně mě mrzí, že jsem to rozhoupání měla tak dlouhé, protože když se podívám zpět, tak od prvního ročníku dělám vše stejně. Časový harmonogram funguje, komunikace funguje, způsob stravování funguje, množství workshopů funguje, lektoři fungují, fotograf funguje, … A každý rok se tedy zaměřím na něco, čemu chci, abychom se na dílně s kolegy věnovali.
V letošním roce šlo hned o tři pilíře. Prvním byl Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a aktivity, které jej naplňují (mimochodem je to něco, co máme nastavené už od prvního ročníku a pořád je to důležité). Druhým pilířem bylo propojení teorie a praxe, kdy jednotlivé aktivity byly navázány na filmy, seriály, dokumenty a televizní pořady. Třetím pilířem pak wellbeing a formativní hodnocení.
Ale pojďme se zastavit u toho tématu. Já říkám, že všechno se dá napasovat na všechno. Takže mohu vzít téma, které chci probírat ve výuce a propašovat ho do něčeho, co ty moje žáky zajímá. Možná trošku namistrované tvrzení, ale věřím, že s trochou kreativity to jde. Asi se shodneme na tom, že přijít do hodiny, říct dětem, že si mají do sešitu napsat dnešní datum a číslo hodiny, otevřít učebnici na té a té stránce a opsat si žlutý rámeček, no to prostě není dobře. Já letos zvolila na letní dílnu téma televizní program. Lektoři tedy své workshopy navázali na to, co můžeme vidět v televizi. A za sebe mohu říct, že mě to vlastně hrozně bavilo. Řekla jsem si, že chci účastníkům představit rekurzi. Tam se vlastně něco opakuje, tak pojďme si dát jako úvodní video k tomuto workshopu ukázku ze seriálu Ally McBealová (já ji v mládí milovala). Vzpomněla jsem si, že v jednom dílu se Ally zdálo, že se Jenny zdálo, že Raymond a Glenn se porvou (mimochodem ano, takové věci si pamatuji i po patnácti letech, ale aby mi v hlavě uvízl nějaký zajímavý fakt, tak to se moc často neděje). Takže opakování ve stylu sen ve snu. Jasně je to hodně přenesené, ale proč ne.
Když si totiž vzpomenu na svůj první rok v roli paní učitelky, tak mi na mysl přijde vzpomínka na dívku jménem Majda, která se mě snad hodinu co hodinu matematiky ptala, kdy už si konečně pustíme při matice nějaký film. Já jí hodinu co hodinu říkala, že si ho pustíme ve chvíli, kdy ona přijde s filmem, který má v sobě tématiku matematiky. Nikdy jsme si žádný nepustili, protože Majda se nad takovým zadáním bohužel nezamyslela. Škoda. Každopádně film – proč ne? Můžeme si něco pustit, nemusí to být celý film, může to být pětiminutovka, která nás vtáhne do dané problematiky.
V jednom našem workshopu z letní dílny jsme si připravili únikovku. Ta je sama o sobě zábavná, ale proč to nevztáhnout na některý z publicistických pořadů, kdy mohou žáci plnit roli novináře, který chce svou prací přispět světu, respektive pomoci slušnému člověku, který byl okraden. Vidíte to, v únikovce si vyřešíme např. informatické úlohy, ale vložíme si tam díky tématu i tu výchovnou část. Pomáhat je správně, škodit je špatně. Jak prosté. Tak třeba Vám v některém z dalších článků popíši konkrétně tento workshop, protože se nám s Terkou B. a Terkou Š. opravdu vydařil.
Sečteno podtrženo. Téma televize fungovalo, pro nás bylo velmi široké, takže jsme měli z čeho vybírat. Letošní dílny se zúčastnilo 48 pedagogů, kteří absolvovali 1 přednášku, 1 prohlídku a 1 soutěž. Setkali se s 11 lektory a bylo pro ně připraveno celkem 28 workshopů. Dílna je za námi a já mám radost, že se účastníkům líbila.
A jak se líbila?
Obrovské díky. Jsem letošní akcí naprosto nadšená a dojatá, že nemám slov, jak ty krásné pocity popsat.
Moc děkuji za novou inspiraci do výuky a výbornou atmosféru, která se nesla celou letní dílnou. 😉
Velké poděkování. Letos jsem se zúčastnila poprvé a rozhodně nelituju. Vše promyšleno, zvládnuto, organizačně dotaženo. Ještě jednou děkuji, přeji pohodové dny, hlavně spoustu energie a nápadů pro další činnost. P. S. “Kdo chce zapalovat, musí sám hořet”. A vy jste toho důkazem.
Děkuji za skvělou letní dílnu, která je každý rok velmi precizně připravena. Jak skvělé jste, je vidět nejen na příjemné atmosféře, ale i na účastnících, kteří se k vám opakovaně těší. Moc děkuji.
Klidně bych absolvoval takovéto kurzy vícekrát za rok!
Vše bylo opět perfektně připravené a usměvavé. Závěrečné dorty luxusní. Velké poděkování.
Letní dílna v Centru robotiky je světlým bodem mé letní učitelské pauzy. Těším se na informace, zážitky a skvělý tým! Díky, že LD pořádáte, je vidět, že ji vede tým úžasných srdcařů.
Za uplynulý školní rok jsem absolvoval značné množství různých školení na téma ICT, RVP atd. Musím říci, že u Vás to ale byla “jiná liga”. Naprosto skvěle připravené, promyšlené, provázané, do detailu dotažené, jedním slovem fantastické. Tímto jsem celému týmu chtěl složit hlubokou poklonu, poděkování a vyjádřit úctu. Byl to jedinečný koncert, na který budu dlouho vzpomínat a o příštím školení o prázdninách je v mém případě zcela jistě rozhodnuto. Přeji vše dobré.
Tak díky za přečtení mých myšlenek. Mějte se co nejlépe.
Martina Ceková