Těsně před Velikonocemi jsem zažila svou vůbec první služební cestu, která vedla až na Vysočinu na konferenci Počítač ve škole. Cestu jsem absolvovala se svými kolegyněmi a ráda bych se s Vámi prostřednictvím tohoto článku podělila o své (naše) zážitky.
Program konference byl opravdu nabitý – tři dny plné zajímavých přednášek a inspirativních workshopů. Naše Centrum robotiky jsme hrdě reprezentovaly, a to hned třikrát. Nejprve jsem s Martinou Jedličkovou odvedla workshop zaměřený na využití bezdrátových bloků SAM Labs ve výuce na prvním stupni. Společně s účastníky jsme vytvořili hrací kytaru a hýbající se sovičku. Následovala přednáška mých kolegyň Terky Beránkové a Martiny Jedličkové s názvem Jak jsme začínali s VR v Centru robotiky. Na přednášku byly v zápětí samé pozitivní reakce, za které bych ráda jménem kolegyň poděkovala. V oblasti virtuální reality zůstala kolegyně Terka, která na svém workshopu představila chemický pokus na spalování ocelové vlny. Účastníci se díky virtuální realitě ocitli v chemické laboratoři, kde se na krátkou chvíli stali opravdovými chemiky.
Na konferenci jsme však nejely pouze s cílem předat naše zkušenosti, ale chtěly jsme se „nachytřit“ od ostatních. Ve čtyřech lidech (ještě kolegyně Karolína) jsme měly možnost navštívit velké množství přednášek, workshopů a objevit nové technologie, které bych Vám ráda v krátkosti představila.
Jednou ze zmiňovaných technologií, ze kterých jsme byly všechny nadšené, jsou programovatelné kostičky MODI. Jde o kostky podobné legu či SAM Labs, které mají nějaké vlastnosti a schopnosti (byla nám představena sada s různými čidly, s motůrkem, baterkou či ovládacími prvky). Tyto kostičky je možné k sobě navzájem připojit pomocí magnetu a vytvořením jednoduchého elektrického obvodu rozpohybovat třeba autíčko. Tyto bločky jsou bezdrátové a z toho, co jsem měla možnost vidět a vyzkoušet si, nabízí možnost využití ve velkém množství kreativních aktivit.
Druhou ze slíbených technologií je digitální mikroskop Matata. Jde o poměrně malý, lehký a přenosný mikroskop, který navíc můžete rozložit a „kapesní“ část si vzít s sebou třeba na procházku do přírody. Oproti mikroskopu EasyScope má opravdu skvělé rozlišení a na svou malou velikost vcelku velké rozlišení. Mezi další jeho funkce patří možnost uchycení preparátu pomocí magnetických úchytek, nastavení intenzity a barvy podsvícení či možnost vytvoření fotografie. Veškerý obraz se přenáší do aplikace, do které se mimo jiné ukládá také zmíněná fotografie.
Ovládání obou technologií je intuitivní a díky propracovanému provedení vidím možnost okamžitého využití v hodinách i na kroužcích. Jsou to digitální prvky, které by se mohly stát kvalitním doplněním a obohacením tvůrčí i vzdělávací činnosti dětí, a věřím, že i dospělých. My jsme se vyblbly do zásoby.
Byl jste někdo na zmiňované konferenci? Nebo jsou nějaké podobné vzdělávací akce, kterých se účastníte a rádi byste se s námi podělili? Napište nám do komentářů.
Na počtenou zase někdy příště,
Terka Šmídová