V předchozím článku jsme se společně podívali na to, jaký přínos může mít virtuální realita (VR) ve výuce jednotlivých předmětů. Ale nechci se zastavit jen u jednoho úhlu pohledu. Co kdybychom se podívali na VR z trochu jiné perspektivy?
VR nabízí možnost propojení několika předmětů naráz. Můžeme propojit například historii s literaturou a uměním a přenést se tak přímo do doby renesance či do světa velkých literárních děl. Jaké by to bylo, kdyby se žáci ocitli ve Florencii za časů Leonarda da Vinciho a sledovali, jak vzniká slavná Mona Lisa?
A co kdybychom propojili fyziku se zeměpisem? Žáci by díky VR byli vyneseni do vesmíru a pozorovali by, jak planety obíhají kolem Slunce. Zkoumali by rychlost planet, hmotnost, průměr či jejich gravitaci.
I tělesná výchova s biologií lze spojit v jedno. VR by mohla žákům umožnit prozkoumat lidské tělo zevnitř a porozumět anatomii a fungování svalů a orgánů během fyzické aktivity.
VR může propojit také výuku s hrou. Někteří z Vás si možná vzpomenou na online hru, která byla součástí sociální sítě Facebook. Oficiální název si nepamatuju, ale můžeme jí říkat pracovně farma. Hra, jejíž cílem bylo pěstovat potraviny, následně je prodávat, za získané peníze nakoupit semínka, ty zase zasadit a znovu dokola. Sama jsem tuhle hru hrála jako náctiletá, ale teď se na ni dokážu podívat i z pohledu učitele. A jaké všechny předměty bychom do takové farmy mohli zařadit? Finanční gramotnost – nákup semínek a prodej potravin, chemie – hnojení rostlinek, matematika – správný poměr hnojiva, plus vše tohle určitě patří do pracovních činností.
Můžeme tedy říct, že virtuální realita otevírá dveře k prožitkovému učení, které umožňuje žákům nejen získávat informace, ale i je zažít na vlastní kůži. V tom já osobně vidím velké plus.
My v Centru robotiky používáme projekty VR School. Již několik let na tomto projektu spolupracujeme a tvoříme scénáře k chemickým pokusům. Ale abych nemluvila jen teoreticky. V jednom z prvních pokusů jsme řešili spalování ocelové vlny. Když to zjednoduším, děti vlnu zváží, pak spálí a následně znovu zváží. Kupodivu spálená vlna je o fous těžší. Věřili byste tomu? My si to zkusili na vlastní kůži. A moc se nám nedařilo. Ale zpět k těm mezipředmětovým vztahům. Bavíme se tady hmotnosti, takže fyzika. Odečítáme hodnoty po spálení a před spálením, takže matematika. A našli bychom toho o mnoho víc.
Pokud jste v prvním článku váhali, zda začlenit virtuální realitu do své výuky, možná je teď ten správný čas vydat se na průzkum nových výukových možností, které nám tato technologie nabízí.
Co si myslíte? Vidíte potenciál v mezipředmětovém využití virtuální reality ve výuce? Podělte se s námi o své myšlenky v komentářích.
Tereza Beránková