Úterý večer. Vracím se domů autobusem z práce a v hlavě mi běhá středeční seminář pro pedagogy ze ZŠ s názvem AI, těší mě. Jelikož jízda trvá cca 35 minut, tak nechám myšlenky, ať si brouzdají a skáčou dle libosti.
Myšlenkovitě jsem si procházela, jak seminář uvedeme, co nesmíme zapomenout říci a také, co bychom si přáli po skončení v pedagozích zanechat. Právě při tom mém přemítání mě napadl výrok: “Vždyť AI je jako želvuška, sice ji nevidíme, ale víme, že tady je.” Mimochodem za myšlenku na želvušku vděčím kolegyni Martině, která ji před rokem a půl měla jako jedno ze zvířat superhrdinů na našem letním příměstském táboře. Do té doby jsem o želvušce neslyšela. Takže díky, Marti! Jinak by mě tohle přirovnání, které se mi mimochodem moc líbí, nikdy nenapadlo.
Co Vy? Znáte ji?
Jak už tušíte nebo také ne, dnešní článek bude o tom, jak si nás pozval pan ředitel do školy, abychom pedagogický sbor seznámili s umělou inteligencí. Náš cíl, respektive dva cíle, byly jasné. Prvním bylo ve zkratce říci – jste ti nejdůležitější superhrdinové běžného dne, kteří ovlivňují dětem život. Zároveň jsou na Vás za poslední roky kladeny obrovské nároky a změny, např. v RVP ZV apod. Jinými slovy: “Milý učiteli, neustále se adaptuj, studuj, buď digitálně gramotný, vhodně začleňuj cizince do výuky, pracuj s AI a vnímej, že nyní vzděláváš děti na povolání, která v tuto chvíli neexistují.” Jak jednoduché, že? A právě že vůbec. Proto jsme chtěli učitelům říci: “My víme, že toho je hodně.” Druhým cílem bylo otevřít dveře do vlaku směr budoucnost s AI a udělat první krok. Což si myslíme, že se nám v závěru semináře povedlo. Myslím, že dveře jsme minimálně po plzeňsku nastevřeli a nyní snad bude snazší do nich nastoupit.
A o čem ten náš seminář byl?
Na začátku jsme se bavili o tom, co to ta umělá inteligence je. Mimochodem jsem našla krásný obrázek želvušky, který jsem si neodpustila představit. Dále jsme ukázaly tzv. slovník sprostých slov (např. neuronová síť, prompt, chatbot apod.). Představili jsme myšlenkovou mapu s nástroji využívajícími AI, metodu skládankového učení, ale také aplikaci PicCollage. Aby si člověk mohl udělat alespoň nějaký názor na AI, tak si ji musí trochu vyzkoušet, zažít. Proto jsme si pro učitele připravili čtyři stanoviště, kde se na každém stanovišti skupina seznámila s jedním nástrojem využívajícím AI (text, obrázek, audio/video, vyhledávání). Také jsme připravili úkoly, kdy museli účastníci zužitkovat to, co se naučili. Na samém konci jsme se pobavili o tom, že je dobré si s žáky o AI začít povídat. To je krok číslo jedna. Následně s nimi můžete nějaký nástroj otestovat a pak si opět popovídat a klást ty správné otázky, aby žáci museli na problematiku nahlížet z více pohledů.
Potlesk v závěru semináře nás překvapil a potěšil. My si totiž celé školení moc užili.
A co Vy? Řešíte s kolegy ve sborovně také přínosy a výzvy, které s sebou AI přináší? Pokud ano, klidně nám je sepište do komentáře. Rádi si rozšíříme obzory tím, co řešíte třeba právě Vy.
Zajímá Vás AI? Chtěli byste v nějakém z dalších článků popsat některou z aktivit, které jsme na semináři představili? Tak napište.
Martina Jedličková